Březen – za kamna s knihou vlezem

Březen je nejenom prvním jarním měsícem, ale také měsícem čtenářů. Venku ještě není teplo na dlouhé procházky, a tak raději trávíme více času doma, třeba i s nějakou tou knihou a čekáme, až se opravdu oteplí. Ne každý o tradici březnového Měsíce čtenářů ví, většina knihkupectví a knihoven v České republice ji však pravidelně dodržuje. Pořádají besedy, autorská čtení a další akce.

Březen oznamuje příchod jara, ale také oslavuje nástroj vědění, který je s námi již několik staletí. Knihu. Dříve byl tento měsíc označován jako Měsíc knihy, nyní se užívá název Měsíc čtenářů. Význam je však stejný – poukázat na jedinečnost čtení knih.

PŮVOD MĚL V SOCIALISTICKÉM REŽIMU
Původně byl březen určený jako Měsíc knihy. První ročník této akce se konal už v roce 1955. Ta však vznikla za účelem propagandy socialistického režimu. Jejím vyšším cílem však bylo propagovat knihy, aby byly přístupné pro všechny lidi. „V minulosti byl tento měsíc použit jako nástroj osvěty, aby se knihy dostaly do všech domácností, a aby o nich vědělo co nejvíce lidí,“ říká Nikola Topinková z knihovny Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou. U počátku akce zvané Měsíc knihy stálo Ministerstvo kultury se Svazem československých spisovatelů, nakladatelství, knižní obchody, masové organizace, zvláště se zástupci revolučního odborového hnutí, Československý svaz mládeže a Svaz československo-sovětského přátelství. Po prostudování zkušeností ze Sovětského svazu bylo rozhodnuto, že každý rok bude jeden měsíc věnován propagaci knihy. Vznik celé akce popisuje Oldřich Kapsa v časopise Čtenář z roku 1954 takto: „Hlavním účelem akce je získat všechny složky, zvláště masové organizace, pro soustavnou a intenzivní péči o propagaci knihy, a to od ústředí přes kraje a okresy až po jejich místní organizace. Hlavní úkoly Měsíce knihy, organizovaného v březnu 1955, vyplývají z nejdůležitějších politických, hospodářských a kulturních úkolů tohoto roku.“ Veškeré knihovny a knihkupectví pak pořádaly nejrůznější soutěže a události spojené s knihami.

MĚSÍC KNIHY NEBO ČTENÁŘŮ?
Po Sametové revoluci v roce 1989 přestal být Měsíc knihy oficiálně řízenou akcí. Přesto jej však i dnes některé knihovny či knihkupectví dodržují – a je jich stále více. V roce 2010 totiž Český svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky vyhlásil nultý ročník akce s názvem Březen – Měsíc čtenářů.

MĚSÍC ČTENÁŘŮ VE ŽĎÁŘE NAD SÁZAVOU
Jednou ze současných zapojených knihoven je i knihovna matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou. Pravidelně pořádá nejrůznější akce v Měsíci čtenářů. „Knihovna při této příležitosti pořádá spoustu akcí: přednášky Nedovolte mozku stárnout – paměť v jednotlivých dekádách
s paní Janou Vejsadovou, která se uskutečnila 13. března a Debata o „zobrazení“ Žďáru nebo jeho části v české literatuře 27. 3. v 17.00,“ popisuje žďárská knihovnice Topinková. Knihovna nachystala i již tradiční Josefskou noc, která se uskutečnila 16. března. Pro její návštěvníky knihovnice připravily cestopisnou přednášku Keňa očima spisovatelky s Ing. Hanou Hindrákovou a podívali se na hvězdy s Mgr. Miloslavem Strakou. Noc zakončili koncertem skupiny Profesionálové. „A 23. března budou mít děti možnost nocovat v knihovně v rámci pohádkové Noci s Andersenem. Celý měsíc také probíhá burza časopisů,“ dodává Topinková.

MĚSÍC KNIHY V SOUČASNOSTI
Jestli je březen ještě stále měsícem knihy, zůstává otázkou. Tato tradice má totiž původ v socialis-tickém režimu, což některé lidi k dodržování této tradice příliš neláká, spíš odrazuje. Některá nakladatelství ale poskytují v prvním jarním měsíci výrazné slevy na vybrané tituly a připravují křty nových publikací. Tedy — kdo chce Měsíc knihy nebo čtenářů pořádat, pořádá ho i nadále. K posouzení se i nabízí, zda má kniha ve světě moderních technologií ještě stále své místo. Původ samotné knihy totiž sahá ještě hlouběji do historie. První vzdálenou podobu totiž měli už ve starověkých civilizacích.

POČÁTEK VZNIKU KNIHY
Prvními předchůdci knihy byly nejrůznější hliněné destičky, tabulky, pergamenové svitky a papyrus, které se používaly ještě ve starověkých civilizacích. Pergamenové svitky pak nahradil takzvaný kodex, což byla svázaná kniha se stránkami a hřbetem. Než byl vynalezen knihtisk, všechny knihy byly psány ručně, a to výrazně zvyšovalo jejich hodnotu. Výroba byla náročná a dlouhá, a proto jich na světě nebylo mnoho. I z toho důvodu se k nim dostali především jen univerzity, církev a bohatí lidé. Chudá část obyvatelstva si na knihu mohla nechat zajít chuť.

VYNÁLEZ KNIHTISKU
Vynález knihtisku však všechno změnil. V roce 1447 se kniha začala podobat té, jakou známe dnes. Zasloužil se o to Johann Gutenberg, který zavedl knihtisk s kovovými pohyblivými literami. Díky tomu začaly být knihy levnější a rozšířily se do všech řad obyvatelstva. Najednou mohly být vytištěny statisíce knih. S dalšími staletími se kniha stávala čím dál více rozšířenější, a to hlavně díky rozvoji svobody tisku uvolňováním přísných zákonů tehdejší cenzury.

KNIHA V MODERNÍM SVĚTĚ
To, co bylo dříve vzácností a později jedinou písemnou formou předávání vědění, je dnes opět téměř překonáno. S novým tisíciletím přišel internet a s ním i elektronická forma knihy. I přesto se však kniha v dnešním světě ještě stále drží. „Ačkoliv jsou knihy poměrně drahá záležitost, myslím si, že si lidé knihy pořád kupují ve velké míře. Na různých sociálních sítích se spousta mladých lidí snaží knihy propagovat nebo na ně co nejvíce lidí upozornit. Myslím, že toto má především na mladé lidí dobrý vliv. I já sama občas „podlehnu“ jejich radám,“ přiznává Topinková.

PŘÍLEŽITOST ZAPOJIT VLASTNÍ FANTAZII
V čem je tedy kouzlo knihy ve světě, kde si můžete pustit film nebo zahrát počítačovou hru? „Knihy jsou pro mě odpočinek a dobrodružství zároveň. Mám ráda filmy, ale kniha mi dá více příležitostí zapojit fantazii, představit si postavy či příběh. Miluji vůni knih a to mi e-kniha nedokáže dopřát,“ vysvětluje svůj pohled Topinková.