Brýle, čočky, nebo operace? korekce zraku 21. století

Staráte se správně o svůj zrak? Prevence je na místě i v péči o oči, a tak byste neměli pravidelné prohlídky vynechat ani u očního lékaře. Některá vyšetření můžete absolvovat i v optice. Jaká to jsou a jak takové vyšetření probíhá? Jak je to vlastně s tou mrkví a jejím vlivem na náš zrak? Opravdu nám pomáhá lépe vidět nebo jde pouze o mýtus a způsob, jak donutit děti jíst více zeleniny?

JEDNOU ZA ROK K OČAŘOVI
Zrak, jako jeden ze smyslů, zprostředkovává našemu mozku až tři čtvrtiny informací. Je tedy na místě o oči správně pečovat a nepodceňovat například preventivní prohlídky u očního lékaře. Většinou je interval, s jakým bychom měli navštěvovat odborné lékaře kvůli preventivním prohlídkám, jeden rok. Platí to i u zraku. Na kontrolu bychom měli docházet i v případě, že žádné problémy nepozorujeme a připadá nám, že naše vidění je zcela v pořádku. Někdy může totiž problém s očima signalizovat třeba i jen častá bolest hlavy. Web zrak.cz přináší na svých stránkách zajímavosti o lidském oku. Věděli jste například, že mrkáme přibližně 12krát za minutu? To znamená, že denně mrkneme zhruba 10 000krát. A že v případě barvosleposti nejde o to, že by člověk neviděl barvy vůbec, ale v určitých podmínkách si je plete? Nejčastěji zaměňované barvy jsou pak zelená a červená a muži s tím mají problém až 10krát častěji než ženy. Mezi další zajímavosti patří třeba fakt, že není možné kýchnout s otevřenýma očima nebo že oči váží přibližně 28 gramů. Z obrazovky počítače zase prý člověk čte o 25 % pomaleji než z papíru. Tím ale zajímavosti tohoto smyslového orgánu zdaleka nekončí.

JAK PEČOVAT O ZRAK
Aby preventivní prohlídky dopadly vždy dobře, musíme se o naše oči starat. Důležité je například chránit je před UV zářením. Nemusíte však místo čoček začít v létě nosit brýle, vyrábějí se už totiž i kontaktní čočky s ochranným UV filtrem. „Při dlouhodobější práci s počítačem nebo na blízkou vzdálenost, například při dlouhodobém čtení, je dobré pravidelně mrkat, aby se udržoval stabilní slzný film a občas od monitoru nebo knihy odhlédnout, zaostřit na dálku nebo oči zavřít,“ radí optometrista Jiří Látal z Optik Látal. Pečovat o oči vám může pomoci i váš životní styl a jak už to tak bývá, půjde i o jídelníček. Potravin, které mají i na oči dobrý vliv, je hned několik. Asi nejznámější je mrkev. Pověsti o jejím blahodárném vlivu na zrak se vyprávějí už dlouhá léta. Mrkev opravdu má některé vlastnosti, které zraku prospívají, jako například obsah beta-karotenu. Z toho v těle vzniká vitamin A, který vyživuje sítnici. Nelze se ale domnívat, že by nás konzumace mrkve zachránila od dioptrických vad. Zase takhle jednoduše to nefunguje. Chybu ale neuděláte, ani když do svého jídelníčku zařadíte více nejrůznější zeleniny a ovoce, ale i olivového oleje, ořechů nebo ryb.

OPTOMETRISTA, NEBO OČNÍ LÉKAŘ
Některá vyšetření lze absolvovat i v optice. Nicméně jde především o to, o jaký problém jde. Pokud chcete změřit dioptrie, vyzkoušet nebo vyměnit kontaktní čočky nebo s nimi máte nějaký problém, klidně můžete navštívit optometristu. To je specialista, který se zaměřuje na zrak a jeho správnou korekci a výběr vhodných optických pomůcek. Pokud máte ale nějaký závažnější problém, navštivte raději očního lékaře. Ten je totiž odborníkem na tento orgán, jeho choroby i léčbu. Vyšetření se na rozdíl od návštěvy u optometristy nebude zaměřovat jen na přední část oka, ale i na sítnici a zadní část oka. Lékař zkontroluje i okolí oka a udělá vám vyšetření zrakové ostrosti, změří oční tlak i vyšetří rohovku.

JAK PROBÍHÁ VYŠETŘENÍ V OPTICE?
V případě očního vyšetření jde o komplexní odborné vyšetření, které se skládá z několika částí. „Nejprve je potřeba odborná konzultace. Optometrista se vás zeptá na vaše potíže se zrakem, na váš zdravotní stav, povolání a způsob života, aby si udělal představu o tom, jak potřebujete brýle používat. Měření kvality zraku na přístroji se nazývá objektivní refrakce. Jedná se o fyzikální měření refrakčního stavu oka, tedy potřebných dioptrických hodnot proto, aby paprsky dopadající do oka vytvořily správný obraz na sítnici,“ popisuje průběh vyšetření u optometristy Jiří Látal. Měření provádí specializované přístroje. Ze získaných hodnot je možné přijít na problémy se zrakem a vyhodnotit potřebu korekce zraku. Dalším krokem je subjektivní vyšetření, které nelze nahradit přístrojem. „Ačkoliv moderní přístroje měří s vysokou přesností, samotné výsledky měření autorefraktometrem nelze použít jako předpis pro zhotovení pomůcek pro korekci zraku, jako jsou brýle nebo kontaktní čočky,“ dodává. Proces zjišťování dioptrií se nazývá sklíčkování. Právě to musí odborník provádět sám a bez pomoci přístroje.

BRÝLE, NEBO ČOČKY?
Možností korekce očních vad je hned několik. Můžete se rozhodnout pro klasiku a nosit brýle. Vyrábí se dnes už v mnoha podobách a můžou se tak stát i módním doplňkem, který vám bude slušet. Už ani není nutné kupovat brýlí několik, pokud máte problém s viděním na více vzdáleností. Takzvané multifokální brýle řeší jak problém s viděním na krátkou a střední vzdálenost, tak i do dálky. Další možností jsou kontaktní čočky. Ty se stávají čím dál oblíbenějším řešením. Jsou vhodné téměř pro každého, výjimkou nejsou ani děti. Nevhodné jsou ale například pro někoho, kdo je po úraze nebo v případě neprůchodnosti slzovodných kanálků. Odborník vám je nedoporučí ani při zeleném zákalu nebo chronickém zánětu.

S ČOČKAMI I DO BAZÉNU
Nejčastěji uváděnou výhodou kontaktních čoček je pohodlnost užívání korekční pomůcky při sportu. Bát se nemusíte ani koupání s čočkami, s tím výrobci počítají, jen bude potřeba více dbát na hygienu, aby nedošlo k infekci. „V takovém případě je lepší používat jednodenní kontaktní čočky, které se ráno nasadí a večer vyhodí. V případě nošení dlouhodobých kontaktních čoček je nutné po koupání vyčistit čočky nejlépe peroxidovým roztokem,“ radí Látal.

JE OPERACE BEZPEČNÁ?
Třetí možností je laserová operace. Oční lékařka Lucie Valešová operaci doporučuje a říká, že jsou čím dál bezpečnější a i rehabilitace po operaci se zkracuje, takže se nemusíte bát dlouhé rekonvalescence. Operace však není vhodná úplně pro kaž-dého. „Jsou některé oční nebo i celkové choroby a určité dioptrické vady, které nejsou vhodné k operacím, protože by velký operační zásah mohl oko spíše poničit,“ upřesňuje Valešová. Jde například o pacienty s příliš vysokou dalekozrakostí nebo i závažnou cukrovkou. Důležité je tedy podrobné předoperační vyšetření, při kterém musí tato rizika lékař vyhodnotit. Rizika přináší každý operační zákrok, nicméně úspěšnost operací očí je velmi vysoká.