Češi solí mnohonásobně víc, než by měli

Podařilo se vám ubránit se závislosti na nikotinu, negamblujete, neopíjíte se každý den jen tak z nudy a můžete ráno fungovat bez hrnku kávy? Možná jste výjimkou a podařilo se vám ovládnout veškeré možné závislosti. Kdo ale nemá rád sůl? Víte, že i na sůl si lze vypěstovat návyk? Nepřesolujete svá jídla? Nezdá se vám na návštěvě u přátel, že jsou pokrmy někdy trochu mdlé? Sůl je sice důležitou součástí lidského organismu, její přebytek však tělu škodí.

„Sůl je v lidském organismu nezbytnost. Je součástí našeho těla a je nezbytně nutná proto, aby se udržela stálost našeho vnitřního prostředí,“ upozorňuje výživová poradkyně Táňa Wasserbauerová z výživového studia Wážka. Bez soli se tedy naše tělo neobejde, protože sodné ionty, které obsahuje, jsou součástí našich tělesných tekutin. Sůl má tak vliv například na to, jestli se voda
v těle zadržuje nebo vychází přirozeně ven.

SŮL NAD ZLATO, JÓD NADE VŠE
Maruška přece jen měla pravdu. Sůl je někdy opravdu nad zlato. Naše tělo ji zkrátka potřebuje. Sůl jako taková obsahuje sodík a chlór. „Sodík zabraňuje ztrátám vody z těla a udržuje nervosvalovou dráždivost. Chlór je zase součástí žaludeční šťávy a udržuje rovnováhu mezi kyselým a zásaditým prostředím v těle,“ vysvětluje dietoložka PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. pro server vimcojim.cz. Sůl je také prostředkem, jak do těla dostat jód, kterého často bývá v běžné potravě nedostatek. Jód ocení především naše štítná žláza. Je totiž základní stavební součástí hormonů štítné žlázy. V podstatě to znamená, čím méně jódu přijímáme, tím méně se tvoří hormonů. Dostatek jódu je důležitý i během těhotenství, zajišťuje totiž správný růst dítěte. Jód lze doplnit nejen kuchyňskou solí, ale také například konzumací mořských plodů, včetně řas. Obsažen je ale také v mléce nebo masných výrobcích. V organismu pak přispívá také k rychlé látkové výměně v buňkách.

VŠEHO MOC ŠKODÍ
Zvýšená konzumace soli může mít ale také negativní vliv na naše zdraví. Nejenže podporuje chuť k jídlu a tak někdy stojí za zvyšováním hmotnosti, ale také zadržuje v těle vodu a má neblahý vliv například na krevní tlak. Milovníci soli tak riskují například kardiovaskulární onemocnění. Nejčastěji to mohou být mrtvice, mozkové příhody a samozřejmě infarkty.

TICHÝ ZABIJÁK
Vysoký tlak je až za čtvrtinou zdravotních komplikací, které postihují populaci starší čtyřiceti let. Mezi další zdravotní problémy, které si nadměrnou konzumací soli způsobujeme, patří například osteoporóza. Jde o řídnutí kostní tkáně. V kostech se v podstatě tvoří takzvané póry a dochází k úbytku vápníku a jiných minerálů. Znepříjemnit život vám ale mohou i různé otoky. Vyloučena není ani rakovina žaludku nebo ledvinové kameny. Nikdo netvrdí, že když si pochutnáte párkrát na dobrém steaku dochuceném krystalky soli, že vás hned čeká ten nejčernější osud. Nicméně dlouhodobá zvýšená konzumace soli je pro tělo náročná a nějak se dříve či později může projevit.

ŠPETKA SOLI
Kolik soli můžeme s klidem denně zkonzumovat, aniž bychom tím tělu škodili? Výživová poradkyně Táňa Wasserbauerová radí, že dospělý člověk by měl podle nového stanoviska Světové zdravotnické organizace denně zkonzumovat méně než dva gramy sodíku, což odpovídá pěti gramům soli. Pro představu na jednu standardně velkou kávovou lžičku se vejde přibližně osm gramů soli.

SŮL V POTRAVINÁCH
Měli bychom si tedy hlídat obsah soli ve všech potravinách, které kupujeme a jíme? Ideálně ano. Obecná rada ale zní nepřesolovat jídla, která připravujete doma a příliš nedosolovat již hotové pokrmy, které vám někdo naservíruje. Pro klid v duši si ale u většiny potravin v obchodě můžete obsah soli zkontrolovat. Pokud údaj není uveden jako množství soli, dívejte se právě po sodíku. Podle webu vimcojim.cz pak stačí tento údaj vynásobit 2,5krát a máte výsledné množství soli v kupovaném produktu. Podle Státního zdravotního úřadu je však obsah soli na obalu vyznačen, pokud je jí v daném výrobku více než 2,5 %.

JAK SNÍŽIT PŘÍJEM SOLI
O tom, že bychom připravovaná jídla neměli přesolovat a dochucovat solí, jsme se už zmiňovali. Jenže příjem soli není jen otázkou solení jídel. Mnoho potravin, které v obchodě kupujeme, má vysoký obsah soli už tak. Můžeme se tedy snažit snížit jejich konzumaci. Nízký obsah sodíku má například čerstvé ovoce a zelenina nebo také ryby a některé mléčné výrobky. Naopak nakládaná zelenina nebo pečivo už jsou na tom hůř. Uzené masné výrobky a tavené sýry jsou většinou slanou bombou. A zajistí sami o sobě denní dávku nebo ji i překročí. Kdo myslí, že co je nízkotučné, je pro něj vždycky zdravé, bude možná překvapen. Do některých takto označených výrobků bývá kvůli chuti přidávána sůl navíc.

ČEŠI SI V SOLI OPRAVDU LIBUJÍ
Nemáme sice moře, ale solí v Česku opravdu nešetříme. Podle Státního zdravotního úřadu Češi konzumují v porovnání s jinými zeměmi sůl nadprůměrně. Podle dat státního úřadu dokonce průměrně překračujeme doporučovanou hranici více než dvojnásobně. V loňském roce dokonce proběhla v Česku například akce s názvem Salt awareness week, která se snažila šířit informace o škodlivosti nadměrné konzumace soli, to především u dětí a mládeže.

JAK SŮL ZÍSKÁVÁME?
Existuje hned několik druhů soli a tak i několik způsobů, jak ji získat. Asi každého napadne moře. Je to jeden z nejstarších způsobů, jak si obstarat sůl. Odpařování se pak provádí v mělkých nádobách. Další možností je klasicky sůl těžit a to buď v dolech nebo povrchově v lomech. Kamenná sůl bývá ale častěji získávána právě hornickým způsobem. Nejčastěji pak bývá tato sůl zrnitá nebo vláknitá. Vakuová sůl se liší tím, že vzniká ze solného roztoku s názvem solanka. Sůl se z něj získává odpařováním a krystalizací. Barvou se pak liší Himálajská sůl. Typické je pro ni růžové zbarvení. Slyšeli jste někdy o Kala namak? Jde o černou sůl, která zase pochází z Indie.