Cesta stromku do vašeho domova

Kdo nemá to štěstí a vánoční stromek mu už nenosí Ježíšek, musí si jeden obstarat sám. Cesta stromku do našeho domova není jednoduchá. Pěstitelé o něj několik let pečují, aby byl co nejkrásnější. Prodejci pak na obrovských plantážích pro nás vybírají ty nejlepší kousky. Nakonec, když už si ho koupíme, snažíme se, aby nám doma vydržel co nejdéle a hned neopadal.

Domovem se line vůně jehličí a v obývacím pokoji září osvětlený vánoční stromek. Jen těžko si bez toho dokážete představit Vánoce. Kde se stromky vůbec berou?

STROMKY ROSTOU NA PLANTÁŽÍCH
Prodejci vánočních stromků je jezdí v sprnu a září vybírat na plantáže, které mohou být 10 až 15 hektarů veliké. Tam si stromky procházejí, hodnotí je a pokud se jim líbí, označí ho páskou své barvy. Kritéria pro výběr jsou hodně přísná. „Stromek by měl mít pravidelný růst, větvení. Neměla by být vytažená špička, barva by měla být pěkně zelená,“ říká Josef Hošek, prodejce stromků ve Žďáře nad Sázavou. Za jedinou sezonu prodají stovky stromků.

O STROMEK SE PEČUJE 6-12 let
Než se pod stromeček dostanou všechny vaše dárky, musí o něj pěstitel pečovat až 12 let. Aby byl stromek vyhovující, závisí i na místě, kde roste. Záleží, kolik má rostlina světla, jakou má půdu. Zastřihávají se i větvičky, aby byly pravidelné. Pěstitelé také používají přípravky, které brzdí růst, aby byl stromek pravidelnější a hustější.

OBLÍBENÉ DRUHY
Podle pana Hoška se nejvíce prodávají jedličky, kterých je hned několik druhů. „Nejoblíbenější je jedle kavkazská. Nemá ploché jehličí, má ho dokulata, je bohatá,“ vysvětluje. Hodně se prodává i jedle bělokorá a jedle obrovská. Ta je jednou z mála jedlí, která provoní celý byt. „Běžně tu máme na prodej jen větvičky z jedle obrovské. Lidé si je pak kupují jen kvůli té vůni,“ dodává. V nabídce bývá i borovice černá. Mezi další druhy patří například smrk pichlavý, neboli stříbrný. Je hustý a také velmi oblíbený. Nevýhodou však je, že opravdu píchá. Existuje buď zelený, nebo šedo-stříbrný. Nejlevnější variantou je potom smrk ztepilý.

JAK SE POHYBUJE CENA?
Cena stromku vždy závisí na kategorii, v jaké se nachází. Ty jsou většinou omezené výškou. „Do 150 centimetrů jsou nejmenší stromečky, a je o ně zájem, ale pěstitelé nám je moc nechtějí nechávat. Protože prvních šest let péče je hodně náročných a to stromky dorostou právě do výšky 150 centimetrů,“ vysvětluje Hošek. V té nejvyšší k valitě stojí jedle do této výšky 480-580 Kč. Mezi nejprodávanější stromky patří výška od 180 do 220 centimetrů. Takovou jedli koupíte za 580-780 Kč. Nejlevnější smrk ztepilý ale koupíte za 160 až 260 Kč. Borovici za 300-450 Kč a stříbrný smrček stojí 400-700 Kč. Extrémem jsou opravdu vysoké stromky přes 2,5 metru, které se mohou vyšplhat až na cenu 1 600 Kč i více.

STROMKY ČESKÉ A STROMKY Z CIZINY
Pro stromky Josef Hošek jezdí od začátku prosince. „Dopředu na plantáž zavolám, kolik toho potřebuji a jak mají být stromky vysoké. Oni mi je nařežou, zabalí a nachystají. Já si je pak osobně vyzvednu, naložím a ve Žďáře vybalím,“ popisuje. Stromky se musejí balit jednak kvůli ochraně, aby se jim nepolámaly větve a také kvůli tomu, že to ušetří prostor. Pro stromky na české plantáže se jezdí průběžně, takže bývají čerstvé. Tím si však nemůžete být jistí, pokud si jdete koupit stromek do marketu, který je dováží z ciziny. „Pokud se dováží například z Bavorska, řezat se začíná prvního listopadu a pak už se vezou do marketů. Pokud je chladné počasí, nic nehrozí. Jestliže se ale oteplí, tak dojde k jeho zapaření a až doma lidé stromek vybalí, může se stát, že jim opadá,“ doplňuje.

JAK POZNAT ČERSTVÝ KUS
Jak se ale o takový stromek doma starat, aby nám vydržel co nejdéle? Zaprvé byste se měli ujistit, že ho kupujete čerstvý. To poznáte podle řezu. Pokud bude zaschlý, je to špatně. Můžete ho však ještě zachránit, a to sice takzvaným otvíracím řezem. To uděláte tím způsobem, že uříznete špalíček o velikosti 2-3 cm, a tím ho takzvaně otevřete. „Jedna obrovská chyba je, že lidé chtějí dát stromek do stojánku, a tak ho ořezají. Tím dají pryč kůru a pletivo, a to pak ani nemá smysl dávat stromek do vody,“ varuje Hošek.

KDE HO USKLADNIT?
Ideální je postavit stromek na chladné místo, například na balkon nebo pod přístřešek a dát do vody. Může se samozřejmě stát, že voda bude zamrzat, ale tomu se můžete vyhnout, když tam přidáte glycerin. A nechat stromek co nejdéle venku. Pokud je teplé počasí, tak se vyhněte tomu, aby byl na přímém slunci. Nyní už ale existuje spousta stojanů, které mají zabudovanou i nádobu na vodu. Jestliže už máte stromek uvnitř, můžete ho orosit. Dávejte si však pozor, aby vám kvůli tomu lesklé vánoční ozdoby nezmatněly. Jedle je schopná s vodou vydržet až do Hromnic, do začátku února. Stromek na vodě zkrátka vydrží až dva měsíce, bez vody do Tří králů. Nejdéle vydrží borovice, bez vody až dva měsíce. Je totiž hodně obalená pryskyřicí. Nejvíce náchylný na opadání je klasický smrček, ale zase je nejlevnější. Je spíše pro ty, kteří stromek po Novém roce vyhazují.

TRADICE VÁNOČNÍHO STROMKU
První zmínka o této typické vánoční tradici říká, že měl mít ochranitelskou funkci. Stromek se údajně zavěšoval nad stůl špičkou dolů. Tradice zdobení stromků k nám pak přišla z Německa. Z počátku však nebyl zdoben svícemi a první zpráva o osvětleném stromku v místnosti je z Brém v roce 1570. V Čechách se objevuje v 19. století, nejprve ve městech, poté na venkově. Poprvé jej postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku Šilboch. Na náměstí ve městech se často umisťují velké vánoční stromy. Poprvé byl Strom republiky postaven na brněnském Náměstí Svobody spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. Pohnula ho k tomu událost, kdy s přáteli nalezli v zimě, v roce 1919, prochladlé děvčátko. Proto se rozhodl o Vánocích v roce 1924 vztyčit na náměstí strom, a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným a strádajícím dětem.