Indonésie hoří i díky nám, budeme zavírat oči?

Palmový olej dnes najdeme téměř všude. Objevuje se v potravinách, kosmetice, krmení pro zvířata i v biopalivě. Podle výživové poradkyně Kateřiny Bukáčkové má jeho vysoká spotřeba katastrofální následky. Nejenom pro naše zdraví, ale i v přírodě. Kvůli pěstování palmy olejné lidé kácejí a vypalují deštné pralesy, plíce naší planety. Zvířata pak ztrácejí své přirozené obydlí a umírají.

Z čeho se palmový olej vyrábí?
Získává se z palmy olejné. Existují dva druhy, palmový olej, který se vyrábí z jejího oplodí a palmojádrový olej, který je ze semen. Oba druhy se objevují v potravinách.

Jaký je v nich rozdíl?
Palmový olej má vynikající vlastnosti pro zpracovatele potravin, proto je tolik žádaný. Při pokojové teplotě se neroztéká a je odolný vůči vysokým teplotám. Dá se na něm smažit, aniž by se připaloval. Kromě toho má velice dlouhou trvanlivost
a nežlukne. Nemá žádnou výraznou chuť, takže se dá využívat v široké škále výrobků, a proto je tak oblíbený. Není však příliš přínosný pro zdraví. Protože není tekutý, obsahuje vysoké množství nasycených kyselin. Při jeho konzumaci tedy hrozí některá onemocnění, jako asteroskleróza – ukládání tuku v tepnách, imunitní onemocnění i infarkt. Palmojádrový olej má složení příznivější, obsahuje mnohem více nenasycených mastných kyselin, a tak je tekutý. Bohužel většinou se používá ztužený, takže jeho rizika jsou ještě mnohem závažnější než u palmového oleje, který je pevný v přirozeném stavu.

Kde palmový olej najdeme?
Výnosnost palmy olejné je mnohem větší než u ostatních olejnin, její produkt je levný, a proto ho najdeme už téměř všude. Uvádí se, že ho obsahuje necelých padesát procent všech výrobků v supermarketech. Jedná se o nejrůznější sladkosti, u kterých často nahrazuje dražší kakaové máslo. Nachází se ve fritovacích olejích, brambůrkách, hranolkách a je základem pro zmrzliny. Kromě potravinářství se vyskytuje i v kosmetickém průmyslu – v pěnách na holení a mýdlech. Objevuje se
i v krmivech pro zvířata. Nyní se začíná používat jako součást biopaliva a uvažuje se o tom, že by se užíval i do biopaliv pro leteckou dopravu, což by zvýšilo jeho spotřebu a produkci.

Jak se mu tedy můžeme vyhnout?
Poměrně snadno, protože od prosince 2014 musí výrobce vzadu na etiketě uvádět, jaký druh rostlinného oleje daná potravina nebo kosmetika obsahuje. Případně se lidé mohou dožadovat, aby byl certifikovaný. Nevládní organizace nyní chtějí, aby se certifikoval způsob, jakým se palmový olej vyrábí a jak se chovají firmy, které olej produkují, k životnímu prostředí.

Kde se nachází plantáže palmy olejné?
Původně pochází ze západní Afriky, ale v současné době je jich nejvíce v Malajsii
a Indonésii. Každou hodinu je v Indonésii kvůli nim vykácen deštný prales o rozloze tři sta fotbalových hřišť. Jejich množství je obrovské. Poptávka po palmovém oleji je tak velká, že se jeho pěstování pomalu rozšiřuje i do rovníkové Afriky a Střední Ameriky.

V čem škodí její pěstování?
Dopady jsou ekologické i etické. Spočívají v tom, že je olej využívaný tak masově. Nadnárodní podniky používají nesprávné způsoby, jak palmy udržovat a získat pro ně půdu. Pás, kde je možné palmu pěstovat, je většinou pokryt deštným pralesem, který je vzácný. Žije v něm velké množství rostlin a živočichů, kteří se nikde jinde nevyskytují. Firmy buď upotřebí plochy, které byly již dříve těžařskými společnostmi vykáceny, nebo se deštný prales vypaluje a kácí.

Jaké jsou následky kácení deštných pralesů?
Zvířata ztrácí svůj příbytek. Momentálně je v Indonésii ohrožený orangutan. Uvádí se, že je jich ročně na plantážích zabito asi pět tisíc. Orangutani přicházejí o svoje přirozené prostředí a potravu, proto chodí do plantáží okusovat palmové výhonky. Tam jsou považováni za škodnou zvěř a zaměstnanci firem jsou placeni za to, aby je ubíjeli. Druhou katastrofou je, že deštný prales má rašelinové podloží, které když lidé vypálí, tak se rašelina vysušuje. A to i poté, co se odlesní. Do vzduchu potom uniká velké množství oxidu uhličitého. Tyto vzniklé emise jsou vyšší než například emise USA nebo Číny.

Co následuje po odlesnění?
Palmy se musí ošetřovat a zaměstnanci je stříkají pesticidy a herbicidy. Ty se potom splachují do vod a znečišťují je. Tyto tropické stromy také dokáží vysát obrovské množství vody a živin z půdy, takže obyvatelstvo přichází o pitnou vodu. Půda, na které jsou palmy, je produktivní jen po dvě generace. Takže za dvacet let bude mrtvá a nebude možné ji dále využívat.

A etický dopad?
Firmy neberou příliš ohledy na původní obyvatelstvo. Jejich velká část jsou domorodé kmeny, které nemají žádné rodné číslo ani trvalé bydliště, takže mají omezené možnosti, jak bránit své území, protože v podstatě není jejich. Podniky jim toto území zaberou. A domorodci ztrácejí svůj domov. Na plantážích často pracují i děti, pracovní doba žen bývá sedm dní v týdnu. Jejich ochrana před pesticidy je minimální, jsou zaznamenána i úmrtí otravou těmito látkami.

Jaké navrhujete řešení?
Palmový olej úplně špatný není, má i dobré vlastnosti, ale problémem je, že se začal používat jako levná náhražka. Může to být způsob obživy, pokud bude jeho pěstování nějakým způsobem regulováno. Špatné je masivní rozšíření, které vede k neetickým praktikám firem. Ty využívají toho, že země nemají stabilní vlády a mají ve státě vysokou míru korupce.