Jak správně skladovat potraviny

V dnešní době už máme k ruce v kuchyni lednice a mrazáky, které nám poměrně snadno se skladováním potravin pomohou. Není ale vždycky nejlepším řešením potraviny uchovávat právě tam. Proč nedávat do lednice rajčata? Jak skladovat česnek a proč je dobré balit jablka do papíru? Dnes už se k radám, jak správně skladovat potraviny, dostaneme snadněji, většinou už je za nás vymysleli naši vynalézaví předci, kteří si museli poradit bez technických pomůcek.

Skladovat potraviny potřebovali lidé už dávno. Všechno to pravděpodobně začalo, když se člověk rozhodl usadit na jednom místě a postupně budovat něco, čemu lze s nadsázkou říkat vesnice. On se samozřejmě nerozhodl jen tak, vedl k tomu dlouhý vývoj a zkušenosti našich dávných předků. Zásadním vlivem byla také změna klimatu. Člověk už po skončení doby ledové nemusel neustále putovat, ale mohl se usadit a velmi postupně si osvojovat například principy zemědělství.

Jak se tak měnil způsob života, měnila se i strava. Jedlo se více obilovin a také zeleniny. Také přebytky se začaly skladovat a uchovávat. Této době říkáme neolit. Velmi krátký a zjednodušený historický exkurz má ilustrovat, že skladováním potravin se člověk zabývá už tisíce let. A přestože dnes již máme pomocníky, jakými jsou například právě lednice nebo mrazák, nezaškodí podívat se do historie a něco se od našich předků naučit. Nemusíme chodit až do dob kamenných, stačí podívat se na zvyklosti nedávných generací. Ledasčemu se tak můžeme přiučit.

Tak třeba brambory prý bychom měli skladovat na dřevěném uhlí, uchová to jejich chuť a jen tak prý nevyklíčí. Časopis o jídle, příznačně nazvaný Food, zase radí nedávat nikdy rajčata do ledničky. Lednička je v případě této plodiny úplným zabijákem chuti. Rajče sice v misce na stole nevydrží tak dlouho, jako by možná vydrželo v lednici, ale určitě poznáte rozdíl na jeho chuti. Chlad totiž ničí buněčné membrány a mění se tak struktura dužiny rajčete. O vůni nemluvě. Nepříliš vysoká vlhkost v lednici neprospívá ani kořenové zelenině. Ta pak rychleji vysychá a vadne. Jednou možností, inspirovanou zvyky z minulosti, je zasypat zeleninu ve sklepě pískem. Ten pomůže mrkvi, petrželi a další kořenové zelenině vlhkost si udržet. Je to ale praktické, jen pokud plánujete zeleninu skladovat delší čas. V případě, že budete vařit vývar už za pár dní, stačí jen ze zeleniny nesundávat obal, ve kterém jste ji koupili.
Možná pro vás bude překvapením, že česneku vlastně vůbec neprospívá, když ho skladujeme ve tmě. Trochu ho to zmate, a protože si myslí, že je zasazený v hlíně, začne prostě klíčit. Zato na denním světle prý vydrží třeba i čtyři měsíce.

Od našich předků se o skladování česneku můžeme také něco naučit. Dříve se dával česnek do starých, již vyřazených punčoch. Vhodné jsou punčochy především díky jejich prodyšnosti. Za jednotlivými palicemi česneku se dělá uzel, aby každá část byla od sebe oddělena. Takto vytvořený válec se někam zavěsí, jako za starých časů a podle potřeby se uřezává po jednotlivých částech. Pracovat se takto dá ale i s cibulí. Jednotlivé palice česneku i jednotlivé cibule oddělené punčochou nenakazí jedna druhou, kdyby se náhodou stalo, že třeba začne plesnivět.
Aby jablka zůstala voňavá Některé potraviny spolu také nerady sousedí. Nebo spíš my nejsme rádi, když třeba převezmou pachy a neduhy toho druhého. To je případ jablek, hrušek a tak vůbec ovoce. Neměli bychom je tedy, ve vlastním zájmu, uchovávat například vedle brambor nebo cibule. Nemuselo by to dobře dopadnout. Vhodné je potom takovéto ovoce zabalit do papíru. To této „nákaze“ alespoň trochu zabrání.

Dříve se také například právě jablka sklízela ještě před úplným dozráním a se stopkou. Skladovat se pak musela stopkou vzhůru, aby plody zůstaly ve stejné poloze a mohly tak dozrát.
A jak je to s vejci? Iniciativa Zachraň jídlo radí, jak poznat, že jsou vejce čerstvá a slepice je snesla poměrně nedávno. Tak jako tak je prý dobré
i vejce před použitím omýt, je to však právě omývání, které vám prozradí čerstvost vajec. Čerstvá vejce totiž ve sklenici s vodou neplavou, ale klesnou až na dno. Nevystavujte je příliš změnám teplot a klidně je v lednici skladujte v ochranném boxu, ve kterém jste je koupili.

Chléb a všeobecně pečivo ocení tmavé, suché místo. Lepší než igelitový sáček je použít papírový, nebo chleba prostě zabalit do utěrky, déle si udrží svoji křupavost. Často se v supermarketech prodává pečivo z rozmrazených polotovarů, to byste podle stránky ekolist.cz měli spotřebovat tentýž den.

Jak je to ale s tím proklatým datem spotřeby a datem minimální trvanlivosti? Jde o stejné údaje, nebo každý z nich znamená něco jiného. Tuto problematiku připomíná na svých stránkách dTest. Datum minimální trvanlivosti nám v podstatě dává vědět, do kdy výrobce garantuje zachování jakosti potravin. Samozřejmě při dodržení správného způsobu skladování. Po uplynutí doby, která je vyznačena na obale, je možné nadále potraviny nabízet k prodeji, spotřebitel o tom, že jde o „prošlou“ potravinu ale musí vědět. Musí být v obchodě také oddělena od ostatních potravin.

Datum použitelnosti, nebo také spotřeby označené na obalech potravin obvykle jako „spotřebujte do“ je trochu jinou záležitostí. Především z toho důvodu, že potraviny, které přesáhly dobu uvedenou na obale, už nesmí být dále nabízeny k prodeji. To se týká rychleji se kazících potravin, jako jsou masné nebo mléčné výrobky. Výrobce by správně měl u tohoto druhu potravin uvádět i údaje o podmínkách skladování. Skladování potravin se věnují různí lidé, například i korejská designérka Jihyun David, která navrhla alternativní stojany a držáky na zeleninu, které jí pomáhají udržet déle čerstvou.