Jmenuji se Karel a jsem aquaholic

Předcházet nejen zdravotním problémům, je cílem snažení snad každého z nás. A tak máme poznamenáno v kalendáři, kdy máme jít k zubaři a kdy na preventivní prohlídku k praktickému lékaři. Postupně s přibývajícím věkem počty připomínek stoupají. Představte si ale, že někteří z nás si nechávají připomínat i to, aby se pořádně napili. Říká se jim aquaholici. Jak poznáte, že to s pitným režimem ještě nepřeháníte?

Ahoj, jmenuji se Karel a jsem aquaholik. Možná již brzy se bude Karel v kroužku lidí s nějakým problémem opravdu představovat právě tímto netradičním způsobem. Aquaholismus se totiž rozmáhá. Dodržovat pitný režim se stalo módním trendem. Mnozí to ale bohužel přehánějí. Co tedy vlastně obnáší být aquaholikem?

JE TO HOLKA VODA, KREV A MLÉKO
Dodržovat pitný režim je důležité. To víme všichni. Voda jako sloučenina kyslíku a vodíku také tvoří až 60 % našeho organismu. To platí především u mužů, u žen to může být trochu méně. Uvádí se kolem 50 %. V lidském těle zastává hned několik důležitých funkcí. Především tvoří prostředí pro životní děje, které se v těle odehrávají. Kromě toho je také důležitým prvkem, který má vliv na termoregulaci našeho těla. Má totiž velkou tepelnou kapacitu. Nejvíce vody je pak v krvi a svalové tkáni. Velké množství je ale třeba i v kůži. Miroslava Šefčíková ve svém článku Tekutiny a lidský organismus uvádí, že to může být až 72 %. Tohle všechno aquaholici ví a děsí je představa, že by něco zanedbali. Nosí proto raději lahev s vodou neustále u sebe. A protože větší konzumace tekutin znamená také častější návštěvu toalety, někdy si prý aquaholici dělají i strategické mapky veřejných toalet.

NIC SE NEMÁ PŘEHÁNĚT
Informace o tom, kolik vlastně máme vypít tekutin, se poměrně různí. Konzultovali jsme toto téma s urologem z brněnské urologické kliniky. Poměrně logická rada zní, že příjem by měl být vždy trochu vyšší než výdej. Každý člověk se ale liší, a proto se liší i odpovídající množství tekutin, které zajistí normální vnitřní prostředí. Nebudete tedy běhat na toaletu třikrát častěji než ostatní, ani vás nebude bolet na konci pracovního dne hlava. Kolik tedy máme správně vypít? Pokud se pustíte do pátrání, nejčastěji najdete, že vypít bychom měli kolem 2 až 2,5 litru tekutin denně. Na toto množství mají ale vliv i nejrůznější vnější okolnosti. Pokud je parné léto a vy se více potíte, měli byste příjem trochu zvýšit. Stejně je to například, když máte horečku. S každým stupněm je na tělo kladen větší nápor. Příjem by se měl tedy přizpůsobovat aktuálnímu stavu i těmto okolnostem. Základní dobrá rada, která se dá uplatnit kdekoli, zní, že nic se nemá přehánět. Stejně je to i s tekutinami, které do sebe přes den dostaneme.

NEDOSTATEK VODY ZNAMENÁ KAMENY
Není dobré pít málo, ale stejně tak není dobré pít moc. Nejčastější komplikací při nedostatečném příjmu tekutin je podle urologů tvorba močových kamenů. Tato zdravotní komplikace je způsobena tím, že soli se normálně dostávají z těla ven spolu s močí. Když ale pijeme málo, koncentrace se zvyšuje a soli v těle krystalizují. Pak vzniká nechtěný močový kámen. V létě se tak běžně podle urologů objevují tyto komplikace mnohem častěji, protože lidé nepřizpůsobují svůj pitný režim teplejšímu počasí. Více sportujeme, více se potíme, je tedy třeba i více pít. Tělo močí vylučuje i dusíkaté látky. Když tedy pijeme nedostatečně, koncentrují se tyto látky v moči.

NADBYTEK VODY ZNAMENÁ TAKÉ PROBLÉMY
Svému tělu nepomáháme, ani když ho vodou zásobujeme příliš. Nadměrná konzumace tekutin ho totiž přetěžuje. Problematické je to především pro kardiaky. Přemíra vody však není dobrá vůbec pro nikoho. Aquaholici jsou přesvědčeni, že čím víc vody vypijí, tím víc škodlivých látek z těla vyloučí, zlepší se jim pleť, předejdou tak bolesti hlavy a omezí chutě k jídlu. No není to výhra? Budete krásní a štíhlí. Nebude vás trápit provinilá chuť na sladké a bolest hlavy si budete spojovat pouze s kocovinou. Tak jednoduché to ale není. Nadbytek vody totiž poměrně výrazně přetěžuje například ledviny. Tělo není na takové dávky tekutin připravené, navíc si částečně vodu dokáže získat i z potravin, které konzumujeme. Pokud jste měli k obědu polévku nebo vařené brambory, nějakou tu tekutinu si vaše tělo už obstaralo.

ZNÁMÍ AQUAHOLICI VE SVĚTĚ
V Británii mají i svoji známou aquaholičku. Je jí televizní hvězda kuchařské show Nigella Lawsonová. Pro Daily Mail veřejně přiznala, že je závislá na pití vody a rozhodla se tak šířit osvětu o této problematice. Než si přiznala, že má s pitným režimem opravdu problém, byla schopná vypít až tři litry vody a to večer ještě předtím, než šla spát. Pro Daily Mail přiznala, že se pro ni pití vody stalo zvykem, se kterým prostě nedokázala přestat. Sama si však uvědomila, že něco není v pořádku až ve chvíli, kdy se jí udělalo v práci špatně. V článku, který v uvedeném médiu vyšel v roce 2011, svůj příběh popisuje slovy: „Nemohla jsem uvěřit tomu, co jsem udělala. Skoro jsem se zabila…pitím vody.“ Maratonský běžec David Rogers takové štěstí neměl. V roce 2007 zemřel na fatální otok mozku, poté, co vypil příliš mnoho tekutin. Další sportovkyní je třeba běžkyně Kate Moriová, která zkolabovala přímo při závodě.

CUKR, KÁVA, LIMONÁDA, ČAJ, RUM, BUM
Tenhle název pro dětskou hru nám může posloužit i pro toto téma. Co bychom vlastně měli správně pít? Urolog, se kterým jsme toto téma konzultovali, radí pít různé tekutiny. A zajistit tak tělu co nejpestřejší skladbu i v případě pitného režimu. Velké množství jednoho typu tekutiny totiž také není výhrou. Nezvykejte si tak na jeden druh čaje nebo minerálky. A pamatujte, že alespoň polovinu vašeho denního příjmu by měla tvořit pouze čistá voda.

NEČEKEJTE NA ŽÍZEŇ
Pokud se řídíte podle pocitu žízně, čekáte příliš dlouho. Vaše tělo už vám tak signalizuje nějaký problém. Žízeň je pak pro tělo určitým druhem stresu. „Pít bychom měli pravidelně, po menších dávkách po celý den a žízni tak předejít. Pocit žízně je ochranný mechanismus těla,“ vysvětluje Šefčíková.