Koupit byt, nebo postavit dům?

Zasadit strom, zplodit syna a postavit dům. Slavné trio, které snad má znamenat úspěšný život. Životní cíle, kterých by měl chtít každý dosáhnout. Co když má někdo ale dceru a rozhodl se žít v bytě s balkonem a se sklepem? Každý ať se zařídí podle svého, někdo touží po velkém domě už od dětství, třeba právě proto, že vyrůstal v bytě. A někdo se zase těší, až odejde od rodičů a pořídí si vlastní byt v centru města.

Ať je to tak, nebo tak, investice do vlastního bydlení je pro každého velkým krokem, proto i toto životní rozhodnutí je třeba pořádně si rozmyslet. Zvážit výhody a nevýhody všech variant. Vyplatí se investovat do nového bytu, nebo postavit onen vysněný dům?

První, co vás asi napadne, že byt patří do města a dům na venkov. Pravděpodobně to tak ve většině případů i je. Na okraji menšího města si ale můžete připadat také jako na vesnici a přesto tam seženete byt. Naopak i dům je možné koupit ve městě. Příliš ale nedoufejte, že byste našli vhodnou a finančně dostupnou parcelu blízko centra pro stavbu nového domu.

Proto vám nezbyde než uvažovat, čeho se koupí nebo stavbou domku na vesnici nebo vzdáleném kraji města vzdáváte a co tím naopak získáte. A co vám může poskytnout byt ve městě? Znamená to nekompromisní souboj příroda a klid versus kultura a ruch města?

Nemusí to být vždy pravda, přestože například kinematografický průmysl téměř pohltila velká multikina ve velkých městech, i v těch menších, kam budete mít blízko i z nedaleké vesnice, se občas najde někdo, kdo se rozhodne provozovat starší kino. Možná menší kina nemají nejpohodlnější sezení a několik promítacích sálů, starší architektonicky zajímavý prostor může mít ale také své kouzlo.

Ve větším městě je určitě zase bohatší výběr a mnohdy nejste vázáni ani časem promítání, protože jeden film dávají i několikrát denně. Co se přírody týče, města se pomalu začínají zajímat o veřejný prostor a budovat krásné parky, kde se dá
i v centru dění načerpat trochu klidu z přírody.

Další neodmyslitelnou záležitostí jsou bezpochyby peníze. Pokud už jste se rozhodli investovat do nemovitosti, určitě jste řešili, kolik váš rozpočet zvládne. Cena nemovitostí se většinou řídí právě podle lokality. Za byt v centru tak mnohdy zaplatíte i víc než za domek v menším městě nebo na vesnici. Na periferii města ale zase můžete sehnat byt levněji, než domek se zahradou.

Bez práce nejsou koláče, to je známá věc. Proto při vašem rozhodování nad koupí nemovitosti pravděpodobně bude hrát roli vaše zaměstnání. Někomu dojíždění nevadí, přivstat si a třeba i desítky kilometrů v autě, vlaku nebo autobuse mu po ránu nedělá problém. Někdo jiný ale zase sotva stíhá tramvaj, aby se do práce dostal na devátou. Každý jsme prostě jiný, někdo ranní ptáče, někdo sova. I to je dobré při rozhodování zvážit. Budete mít sice dům s velkou zahradou, kousek od lesa
i potoka, ale kvůli pracovnímu vytížení ve vzdálenějším městě si ho třeba příliš neužijete.

Nebo máte práci, kterou můžete dělat odkudkoli? Můžete si občas vzít takzvaně ho-
me-office? Rozhodnout se, že v kanceláři nebo redakci vás teď nikdo týden neuvidí? Pak máte rozhodování snadnější, než ti, kdo musejí být na šestou už v aktivním pracovním procesu.

Dalším problémem k řešení bude možná čas. Toužíte se nastěhovat hned nebo jste ochotni na vlastní bydlení počkat třeba i několik měsíců? Pokud chcete bydlet co nejdříve, pak je snadnější koupit nový byt nebo zrekonstruovat ten starší, než postavit nový dům. Oprava staršího domu zabere pravděpodobně také více času.
Statistika je sice nuda, má však cenné údaje, a ty nám mohou sdělit o lidech zajímavé věci. Statistické výsledky poslouží i pro tento případ.

Z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, které zpracovával a zveřejnil na svém webu Český statistický úřad, vyplývá, že v daném období, tedy do roku 2011, žilo nejvíce lidí v České republice právě v bytech. Celkově jde až o 55 % obyvatelstva. Nicméně oproti předchozím letům se zvyšuje spíše podíl lidí, kteří se rozhodnou bydlet v rodinném domě. Kdo má rád čísla, ČSÚ uvádí, že tato skupina tvoří přibližně 44 % obyvatelstva a každým rokem narůstá.

Platíme raději nájem, nebo bydlíme ve vlastním? I takovým otázkám se Český statistický úřad věnuje. Z jeho analýz pak vyplývá, že od roku 1991 klesá procento lidí platících nájemné a naopak stoupá podíl obyvatel, kteří bydlí ve vlastní domácnosti.

A jak to mají někteří z nás? Eva Synková je studentka, která dlouhou dobu žila s rodiči v panelovém domě, když jí bylo 11 let, přestěhovali se ale do rodinného domku a už by neměnila. „Na bydlení v domě se mi líbí hlavně to soukromí,“ dodává, proč už by se do bytu dlouhodobě vrátit nechtěla. Přestože studentská léta v bytě tráví, celý život by třeba v pátém patře prožít nechtěla.

Byt jako přestupní stanici vnímá i šestadvacetiletý Martin Kabrda. Vyrůstal na vesnici v rodinném domě, i proto by rád jednou postavil vlastní domek s velkou garáží. „Důležitý je pro mě hlavně ten prostor,“ vysvětluje. Odstěhovat se z vesnice by mu ale nevadilo, raději by stavěl někde u většího města, a to kvůli zaměstnání. Načas bydlet v bytě bere jako nutnost.

Existují ale mezi námi i tací, kteří se rozhodli všechny tyto starosti se zařizováním vysněného domova hodit za hlavu. Vzdali se pevného místa k žití buď úplně, nebo se vrací na jedno místo jen občas. Cestují a při tom za pochodu pracují. Pracují prostě, kde se dá. Říká se jim digitální nomádi.

Jednou z nich je například německá studentka Leonie Müllerová, ta se rozhodla opustit svůj byt a odstěhovat se do vlaku. Už tři měsíce cestuje vlakem po Německu. Koupila si prostě měsíční jízdenku a vyrazila na cestu. Ušetří tak za nájem a ještě se podívá do nejrůznějších koutů Německa. Navštíví přátele, dojíždí do školy a za jízdné ušetří, protože ve vlaku bydlí.

Čtvrt roku si s sebou vozí jedno zavazadlo, ve kterém má vše, co potřebuje. V rozhovorech přiznala, že spát ve vlaku není úplně příjemné, ale jinak, že si připadá, jako by byla neustále na dovolené.

Pár jich pochází i z Česka. Jedním z nich je třeba Vít Válka, který se rozhodl žít v karavanu na cestách po Evropě. Domů se vrací jen občas, pracovat totiž může kdekoli.