Kouření začíná u dětí

Tipli byste si, v kolika letech si průměrný Čech zapálí svou první cigaretu? Odpověď zní: mezi deseti až dvanácti lety. Podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové se výrobci cigaret snaží dosáhnout závislosti na nikotinu u člověka dřív, než dostane rozum. Co všechno nám ale cigaretový kouř může způsobit?

Ministerstvo zdravotnictví varuje. Začátek textu, který na nás křičí z každé krabičky cigaret. Co všechno ale v našem těle kouřením cigaret ovlivňujeme? A může být elektronická cigareta řešením?

RIZIKA KOUŘENÍ CIGARET
Cigaretový kouř způsobuje nemoci všech částí těla v rámci všech klinických oborů medicíny. „Obsahuje řádově tisíce látek, z nich asi stovku kancerogenních, tedy způsobujících rakovinu, další stovky jsou pak různě toxické,“ vysvětluje předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku prof. MUDr. Eva Králíková. Těmi hlavními skupinami nemocí jsou nádory – asi třetina onkologických onemocnění je způsobená kouřením. Dále nemoci srdce a cév, jako srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. Jedná se o více než dvojnásobné riziko v porovnání s nekuřáky. Třetí největší skupinou jsou chronická plicní onemocnění – asi 80 % v důsledku kouření. „Ale je to i slepota, šedý zákal, pomalejší hojení ran včetně těch pooperačních, rychlejší stárnutí kůže, více vrásek,“ dodává Králíková. Kouření zvyšuje rizika mnoha dalších nemocí, například roztroušené sklerózy a dalších autoimunitních nemocí, obecně zeslabuje imunitu a mnoho dalšího.

NA DRUHU CIGARETY NEZÁLEŽÍ
Mezi jednotlivými druhy cigaret nejsou tak podstatné rozdíly. Větší rozdíl je ve způsobu, jak se kouří: kolik potažení, jak hluboko se kouř vdechne, jak dlouho se v plicích podrží. „Iluze, že některé cigarety jsou méně nebezpečné než jiné, je opravdu jen iluze. Asi jako bychom si mysleli, že strkat nos do výfuku mercedesu je méně škodlivé než do výfuku škodovky,“ říká Králíková.

KUŘÁCI MAJÍ PROBLÉMY I SE ZUBY
Kouření opravdu ovlivňuje celé tělo, včetně ústní dutiny. „Není to jen barva zubů, ale také jejich kazivost, plaky, záněty dásní, vypadávání zubů, zápach z úst – kouření totiž ovlivňuje mikroby v ústech: snižuje počet těch „dobrých“ a zvyšuje počet těch „špatných“,“ vyjmenovává preventistka.

KOUŘENÍ OVLIVŇUJE I VYPADÁVÁNÍ VLASŮ
Vypadávání vlasů je spíše dáno geneticky, tedy dědičně. Kouření opravdu zvyšuje i riziko některých druhů plešatění, zejména třeba v kombinaci s obezitou či jinými rizikovými faktory. Kuřáci však také mají v krvi méně některých stopových prvků a vitaminů, které souvisejí s výživou vlasů. Mohou mít tedy vlasy kvůli nedostatku vitaminů oslabené.

JAK VZNIKNE ZÁVISLOST?
Závislost na cigaretách je dvojí: psychosociální, tedy potřeba či zvyk kouřit v určitých situacích, v určité společnosti. To mají prakticky všichni kuřáci. Druhou složkou je závislost fyzická, drogová, potřeba dávky drogy, tedy nikotinu. „Ta záleží do velké míry, z více než poloviny, na genetice – co jsme zdědili za mozek,“ vysvětluje Králíková. Fyzická závislost se týká naprosté většiny kuřáků, proto je pro ně těžké přestat kouřit. Pozná se snadno. Je to potřeba určité dávky nikotinu denně. Ta je vyšší, než když jsme kouřit začínali a abstinenční příznaky se mohou objevit už po hodinách abstinence. Abstinenční příznaky zahrnují nervozitu, podrážděnost, touhu kouřit, hlad, zácpu, špatnou náladu, nesoustředěnost, poruchy spánku a další. „Jestli je člověk na nikotinu závislý, pozná snadno – pokud má potřebu si zapálit do hodiny po probuzení, nebo má problém přežít den bez cigaret,“ říká odbornice. Psychosociální závislost musí každý zvládnout sám. Musí se naučit se prožívat den a všechny své obvyklé kuřácké situace jinak, připravit si nekuřácká řešení. K potlačení abstinenčních příznaků slouží léky – náhradní léčba nikotinem v náplastech, pastilkách, žvýkačkách nebo ústním spreji a dva léky na recept. „Důležité ale je, aby si kuřák uvědomil, že léky nejsou „proti kouření“, ale proti abstinenčním příznakům – jestliže čeká zázrak, bude zklamaný,“ upozorňuje Králíková.

ELEKTRONICKÁ CIGARETA
Elektronické cigarety, ačkoliv jejich název říká něco jiného, v podstatě nejsou cigarety. „Nic v nich nehoří, vhodnějším výrazem se mi zdá vapování, produkují jen výpary, které vapér vdechne, vydechne a pak se rozplynou,“ upřesňuje Králíková. Nelze říci, že by byly elektronické cigarety zdravé. Jsou však méně škodlivé než ty klasické. Také pro okolí je riziko blízké nule. Jedná se o méně rizikové kouření, právě proto, že neprodukují kouř s několika tisíci chemikáliemi, zatímco cigaretový kouř jich obsahuje čtyři až sedm tisíc.
Podle Králíkové však nejsou elektronické cigarety zcela neškodné. „Občas se v některých našly toxické látky, ale vždy ve významně menších koncentracích než v tabákovém kouři. Jednalo se také jen o jednotlivé látky, nikoli ty zmíněné tisíce, které jsou v kouři. Za rozumný považuji názor, že riziko vapování je přinejmenším o 95 % menší než riziko kouření,“ konstatuje.

ROZDÍL JE V MÍŘE RIZIKA
Podle Králíkové zkrátka elektronická cigareta není cigareta. „Je to něco jako výparník. Nic v ní nehoří. Kuřáci kouří pro nikotin, umírají ale pro produkty spalování – látky, které vznikají při hoření. Výparník tedy dodá do těla nikotin méně nebezpečnou cestou, bez spalin,“ říká. Vzhledem k tomu, že asi 80 % kuřáků je závislých na nikotinu, je pro ně obtížné přestat jej užívat. Pokud by nedokázali přestat kouřit s výše uvedenými léky, je pro ně elektronická cigareta možností významného snížení rizika. „Právě tahle informace je důležitá: rozdíl v míře rizika,“ zdůrazňuje Králíková.

KOUŘIT ZAČÍNÁME JAKO DĚTI
Průměrný věk první cigarety je v České republice mezi deseti až dvanácti lety. Jen jeden z deseti dospělých kuřáků si poprvé zapálil po svých 18. narozeninách. „Dospělé to rozhodně moc neláká, asi 7 z 10 dospělých kuřáků by raději nekouřilo. Když vyrábíte cigarety, musíte své zákazníky dostat do závislosti dřív než oni dostanou rozum – dospělí kouřit prakticky nezačínají,“ říká Králíková. Podle ní je kouření dětská nemoc. Nemoc, nikoli zlozvyk. „Je to diagnóza F17. Existuje účinná léčba této nemoci a ta by měla být nabízena a dostupná všem kuřákům,“ dodává. Jako řešení Králíková nabízí navštívit Centra pro závislé na tabáku, která jsou v nemocnicích při interních, plicních či kardiologických klinikách. Jejich kontakty lidé najdou na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku.