Nejzdravější jídelníčky světa

Odborníci radí: „jezte zdravě.“ Správně vyvážená strava totiž dokáže snížit riziko různých nemocí – od cukrovky po srdeční choroby. Není tajemstvím, že některé národy se stravují zdravěji než jiné. Mají totiž zdravou stravu pevně zakořeněnou v tradičních jídlech, a tak možná i jedí vyváženě, aniž by o to nějak usilovaly. Je jasné, že takové japonské tradiční sushi je zdravější variantou oběda než svíčková s pěti knedlíky nebo typicky české vepřo knedlo zelo. Které národy se stravují nejzdravěji?

Mezi nejzdravější jídelníčky světa ten český zařadit nelze. V čem je problém? Ten začíná hned ve velkých porcích, na které jsou Češi zvyklí. Šťastná není ani kombinace husté polévky, například gulášové s pečivem, když po ní následuje ještě druhé, vydatné jídlo. Jinak je oběd příliš kalorický. Nezdravé jsou i přilíš velké přílohy, které se k jídlům podávají. Ty většinou obsahují vysoké množství sacharidů. Co se týče skladby jídla, Češi jedí ve velkém polévky a drůbeží maso. Ve srovnání se Západoevropany také pijí více slazených limonád a rádi si v poledne dopřávají alkoholické nápoje, nejčastěji pivo. Do nejzdravějších jídelníčků světa se ten český nehodí. Od jakých národů se můžeme učit zdravému stravování?

Nejzdravěji se podle odborníků stravují ve Středomoří – především v Itálii, Španělsku a Řecku. Může za to zejména konzumace čerstvého ovoce a zeleniny, celozrnných obilovin, ryb a olivového oleje. Navíc, pro prevenci srdečních onemocnění je středomořská strava nejvhodnější, a to hlavně díky konzumaci olivového oleje, jehož nejznámější předností je snižování hladiny cholesterolu v krvi. Strava Italů, Řeků i Španělů splňuje veškerá zdravá kritéria: je sezonní, používá lokální suroviny a minimum potravin průmyslově zpracovaných.

Japonci patří k nejzdravějším a nejdéle žijícím lidem na planetě – v průměru se dožívají 83 let. Mnoho odborníků to přičítá jejich jídelníčku. Hlavní surovinou japonské kuchyně je rýže, dále je to ovoce a zelenina, luštěniny, fermentované pokrmy, ryby, mořské plody a řasy. Raději než slazené limonády Japonci pijí vodu nebo čaj. O zdraví svých obyvatel se stará také japonská vláda. Ta v roce 2005 vydala seznam doporučených potravin s nízkým obsahem nasycených tuků a zároveň s vysokým podílem sacharidů získaných z rýže a zeleniny.

Podobně zdravě jako ve Středozemí se stravují i v severských státech – Norsku, Švédsku, Finsku a Dánsku. Severská strava je založená na konzumaci žitného pečiva, ryb, šípků, ovesných vloček, vajíček, kořenové zeleniny a mléčných výrobků. Takovýto jídelníček snižuje procento zánětů a zajišťuje vhodnou prevenci onemocnění tlustého střeva. Severský jídelníček také přispívá k nižší hladině cholesterolu v krvi, prevenci cukrovky a nízkého krevního tlaku, k přirozenému snižování váhy a k dlouhověkosti.

Možná vás ani nenapadne, že další oblastí, kde se lidé stravují zdravě, je Západní Afrika. Tento region se skládá z šestnácti zemí včetně Mali, Čadu, Senegalu nebo Sierry Leone. Jídelníčky jsou tam poměrně pestré, důležité však je, že základ mají společný. Mezi něj patří: ovoce a zelenina – sladké brambory, celozrnné potraviny, luštěniny, rýže, která se vaří s rajčaty a kořením, arašídy, drůbež nebo ryby. Průmyslově zpracovaných potravin byste v jídelníčku našli jen velmi málo. Tamní strava obsahuje méně kalorií a snižuje tak procento obezity a rovněž cukrovky.

Dalším zdravě se stravujícím národem jsou Francouzi. Jejich jídelníček zahrnuje především ovoce, zeleninu, ryby a celozrnné obiloviny a olivový olej. Na druhou stranu jsou známí láskou k sladkému bílému pečivu, čokoládě, máslu, tučným sýrům a mléčným výrobkům. Zajímavé však je, že Francouzi, kteří konzumují potraviny s vysokým podílem tuků, zároveň vykazují nižší procento kardiovaskulárních onemocnění, stejně jako nižší procento výskytu obezity. Tajemstvím je prý množství. Pařížské restaurace podávají mnohem menší porce jídla než například americké.