Podzimní „úklid“ zahrady je nezbytný

Podzim krásně barví naši zahradu do sytých barev, a proto vypadá i v tomto období stejně rozmanitě jako na jaře a v létě. První mrazíky nám však připomínají, že tu brzy bude zima. Naším úkolem je se nyní postarat o zahradu tak, aby jí potom stačila už jen sněhová peřina. I podzimní měsíce slibují na našich záhonech ještě spoustu práce. Tak s chutí do toho, pohrabat listí, zasázet poslední plodiny a přikrýt záhony.

Chcete-li, aby vaše zahrada přečkala sněhové vánice a kruté mrazy v co nejlepším pořádku, je načase vrhnout se do práce. Využijte ještě posledních teplých dní a začněte s podzimním úklidem. Poradíme vám, jak na to.

JAKÉ ROSTLINY JEŠTĚ ZASADIT
Na podzim lze zasázet téměř veškeré rostliny i stromy. „Choulostivější druhy jako magnolie, wistátie, ibišek bahenní, hortenzie velkolistá, meruňka, broskev je dobré obalit netkanou textilií nebo malé keříky přikrýt chvojím,“ radí Václava Rozmarínová ze Zahradnictví Rozmarínek. Mezi v září vysazované cibuloviny patří narcis, hyacint, krokusy, tulipány, modřence, řebčík královský, ladoňky, ladoničky, puškinie, sněženky, okrasné česneky, venkovní bramboříky. Za teplých dnů můžeme okrasné cibuloviny vysazovat i v říjnu. Na podzim můžeme do záhonů vysít ranou karotku, ředkvičky, salát, cibuli, pastinák a některé odrůdy košťálovin. Zeleninu, kterou můžeme sklízet i v zimě čerstvou, a proto jsme ji nesklidili a nechali na záhonech, musíme chránit především před mrazíky. Většinou na konci října, než přijdou první mrazy, zasadíme česnek. Zajistíme si tak brzkou a bohatou úrodu již v červnu až červenci, kdy je ideální česnek sušit. Ovocné dřeviny (stromy i keře) je vhodné vysázet od poloviny října až do prvních mrazů. Jedná se o jabloně, hrušně, třešně, višně, slivoně, meruňky, ořešáky, ale i kanadské borůvky a brusinky, kiwi, moruše, zimolez, muchovník, a dokonce i fíkovník. V tuto dobu též vysazujeme léčivé keře, třeba rakytníky a hlohy, ale i vinnou révu a můžeme zakládat vinice, ovšem v teplých a úrodných oblastech.

SYMBOLEM PODZIMU JSOU JABLKA
Podzim je nejenom dobou zasévání, ale také sklízení. Fazolové lusky, které se konzumují celé, sklízejte, až když jdou snadno rozlomit a nečouhají z nich jednotlivá vlákna. Celé lusky potom dozrávají nejen během léta, ale i na podzim. Rajčata a papriky potom nechte úplně vyzrát. Skliďte je však dříve, než přijdou první mrazy. To je potom skliďte klidně i nedozrálé, ony vám uzrají doma při pokojové teplotě. Zimní tykve, dýně i ty okrasné druhy sklízejte zcela vyzrálé. Získají díky tomu nasládlou chuť a vydrží vám dlouho trvanlivé. Mrkev, petržel a další kořenovou zeleninu vytáhněte ze záhonů, až když budou mít požadovanou velikost. Symbolem podzimu jsou pak jednoznačně jablka, za nimi hned hrušky, švestky a vlašské ořechy. Těch budete mít na podzim plnou zahradu. Kdo si zasadil do záhonů i brambory, na podzim je také bude sklízet.

POHRABAT, ČI NEPOHRABAT?
Většina zahrádkářů řeší velké dilema – pohrabat na podzim listí ze zahrady, nebo ho nechat jako přirozenou peřinu pod sníh? Rozmarínová radí: „Z trávníku je lepší pro hezčí vizuální efekt listí pohrabat, vypadá to pak, že je uklizeno. Naopak ve výsadbách je možné listí ponechat, v zimě pak poslouží jako peřina pro rostliny.“ Shrabejte především to listí, které bylo napadeno různými houbovými chorobami – například na ořešáku, rybízu nebo růžích. Zdravé listí na porostech cibulovin či trvalek tam s klidem ponechte.

JAK OCHRÁNÍM ROSTLINY PŘED MRAZEM?
Některé choulostivější rostliny ochranu před mrazem vyloženě vyžadují, lepší je však ochránit
i ty odolnější druhy – mohou totiž přijít holomrazy, které jim uškodí. „Dovnitř raději schovejte rozmarýn, oleandr, fuchsie, muškáty, kanna a ženšen pětilistý. Ostatním rostlinám poskytněte zimní ochranu pomocí chvojek, slámy či netkané bílé textilie,“ říká Rozmarínová. Kořeny rostlin ochrání i vrstva kompostu, citlivým dřevinám můžeme ke kořenům přihrnout i kompost a na jaře ho pak jenom rozhrábnout. Aby bohatě plodily i v příštím roce, zaslouží si ochranu i jahody. Odstřihneme všechny šlahouny a k jahodníkům přihrneme kompost. Pokud přijdou holomrazy, navrch přidejte tenčí vrstvu chvojí, slámy, listí nebo textilie.

OŘEZÁVÁNÍ STROMKŮ NENÍ NEZBYTNÉ
Na podzim je také vhodné ořezat některé stromky a keře. „Po opadu listů lze udělat střih jabloní, hrušní, ale v řijnu už je lepší raději nic neřezat, počkat až na jaro. Osobně bych provedla pouze zdravotní řez – odřízla bych poškozené a nemocné větve nebo větve ohnuté tíhou ovoce, vzhledem k tomu, že letos byla nadúroda a větve se dost polámaly a ohnuly,“ uvažuje Rozmarínová. Stejně tak okrasné trávy před zimou nestříháme, protože jejich suchá stébla chrání rostliny před mrazem. I na krátko stříhaný trávník by měl před zimou trošku obrůst, podle počasí ho proto přibližně v říjnu posečeme naposledy.

HNOJENÍ PŮDY POMŮŽE PŘED MRAZEM
Podzimní hnojení půdy je velmi důležité. „Draslík a hořčík totiž podporují vyzrávání pletiv a rostliny jsou pak více odolné proti mrazu,“ uvádí Rozmarínová. Podzimní hnojivo použijeme také na trávník. Pohnojit půdu a nakrmit půdní mikroorganismy, tedy zarýt kvalitní kompost či hnůj do záhonů připravovaných na jaro, je velmi žádoucí.

A JE UKLIZENO?
Zaseli jsme nové rostliny, na záhonech vše sklidili, pohrabali jsme listí a ořezali nemocné větve ovocných stromů. Nezapomněli jsme ani schovat choulostivé květiny a přikrýt textilií ty odolnější. Půda je řádně pohnojená, aby lépe odolávala mrazům. Co ještě zbývá? Na co bychom neměli zapomenout? „Pokud vlastníte japonské javory, od září je už nezálevejte, jsou potom lépe vyzrálé jejich výhony, stromy shodí dříve listy a jsou celkově více odolnější. Nezapomeňte na zahradní živočichy, například ježky – nechte jim na zahradě hromádky s listím či větvemi, které jim poslouží jako úkryt,“ dodává Rozmarínová.