Silvestr zavedl sváteční neděli

Napadlo vás někdy, proč vlastně slavíme Silvestra? A kde se vůbec tohle jméno vzalo? Dnes pro nás tento den znamená loučení se starým rokem, který většinou probíhá bujarou oslavou plnou jídla, pití a tance. Konec dne pak oslavíme půlnočním ohňostrojem. Možná vás ale bude zajímat, že původně se jednalo o úplně jinou tradici, jejíž původ sahá až do roku 335 n. l.

Přemýšleli jste někdy na tím, proč slavíme Nový rok právě 1. ledna? V zemích po celém světě se toto datum velmi liší. A proč má poslední den v roce svátek právě Silvestr? Byl to skutečný člověk, který před dávnými lety provedl několik změn.

SILVESTR BYL PAPEŽEM
Poslední den v prosinci v roce 335 našeho letopočtu zemřel papež katolické církve Silvestr I. Vládl jednadvacet let a byl mimo jiné známý tím, že vyléčil Konstantina Velikého z malomocenství. Za svého života šířil křesťanství a byl kvůli tomu dokonce i pronásledován. Nakonec byl ale blahořečen, stal se patronem zedníků a kameníků. Po jeho smrti skončilo pronásledování křesťanů a začala zlatá éra církve. Díky této události začaly v západní civilizaci každoroční oslavy na konci roku.

ZAVEDL SVÁTEČNÍ NEDĚLI
Za Silvestrova pontifikátu začalo i budování chrámů sv. Petra ve Vatikánu, sv. Pavla za hradbami a sv. Vavřince. Na jejich realizaci měl jistý podíl i papež Silvestr. Ten prosadil zákony ohledně otroků a svěcení svátků a neděli vyhlásil za povinný sváteční den. Zdá se, že Silvestr I. byl zastiňován osobností prvního císaře stojícího na straně křesťanů a později i legendami fantasticky přikrášlujícími jeho vlastní působení. Ke slavení Silvestrovy památky v den, kdy zemřel, došlo již po jediném roce. Jeho hrob u sv. Priscilly roku 1890 objevil archeolog De Rossi, ale již bez ostatků, protože ty nechal v 8. století papež Pavel I. přenést do chrámu sv. Silvestra v centru Říma.

KONEC ROKU MĚL RŮZNÁ DATA
V roce 46 před naším letopočtem založil císař Julius Caesar takzvaný juliánský kalendář. Ačkoliv se doposud v ortodoxních církvích slaví Nový rok 14. ledna, podle juliánského kalendáře vychází na 1. ledna. Celkově v různých zemích a různých staletích lidé slavili Nový rok v různá data. Bylo to například 1. března, 25. března, 25. prosince, nebo i v době Velikonoc. Začátek církevního roku se pak slaví o první adventní neděli. Datum Silvestru, jak ho známe dnes, se ustálilo až v 16. století, kdy se ve většině křesťanských zemí zavedl gregoriánský kalendář. Ten zavedl Silvestr 31. prosince a Nový rok den poté.

SILVESTROVSKÁ PŘEDSEVZETÍ
Silvestrovská předsevzetí se začala používat právě v 16. století. Lidé začali mít s oslavami Nového roku pocit, že mohou něco změnit, něco zlepšit. Proto si dávali do dalšího roku úkoly, předsevzetí, které jim s tím mohli pomoci. Například ti, kdo rozhazovali peníze, se snažili více šetřit.

SILVESTR DŘÍVE
Původně však byly oslavy Nového roku pohanského původu, a proto nebyly u církve příliš v oblibě. Do 19. století lidé v České republice chodili děkovat za další rok do kostela a o půlnoci jedli horký ovar, kroupy a křen s jablky, protože věřili, že jim to přinese štěstí. Zároveň do domu chodily takzvané ometačky, byly to ženy oděné do černé, které ve jménu božím třikrát zaklepaly a třikrát ometly kamna, jinak by v novém roce nehřála dobře. Stejně tak o Silvestru měly ženy zakázáno prát a věšet prádlo, jinak by mohly způsobit smrt někoho blízkého. Nesměla se také jíst drůbež, aby štěstí neuletělo. Bujaré oslavy a silvestrovské veselí, jaké známe dnes, se začalo dodržovat až v 19. století.

KELTSKÝ NOVÝ ROK
Keltský Nový rok se nazývá Samhain, což znamená v irském jazyce listopad. Dříve to byl pro ketltské národy nejdůležitější svátek. Používali lískové oříšky a symboly moudrosti k věštění budoucnosti. V tomto období i přivolávali mrtvé pomocí jídla a otevřených dveří. Tančili a zpívali keltské písně. Když přišel vzestup křesťanství, tento svátek se změnil na svátek všech svatých, známý jako dušičky. 31. října se dnes v USA, Irsku, Velké Británii, Kanadě, Novém Zélandu a dalších slaví takzvaný Halloween.

ŽIDOVSKÉ OSLAVY
Židé začínají slavit dnem Roš Ha-šana a končí Yom Kippur, podle gregoriánského kalendáře zhruba v období září až října. Lidé oslavují stvoření světa a mají zakázáno jakkoliv pracovat. Například nesmí ani rozdělávat oheň. Každé ráno pak troubí na beranní roh šofar, podávají jablka a chleba s medem, nebo beraní hlavu jako symbol vůdcovství. Tento svátek se také označuje jako Den vzpomínání. Člověk by se měl zamyslet nad svými skutky.

OSLAVY HINDUISTŮ
Hinduisté slaví Nový rok na svátek Vikram Samvat, který většinou vychází na duben. Avšak už čtyři dny předtím začíná svátek Bisket džara, který se zahajuje taháním vozíku, který vypadá jako nepálský chrám. Lidé zapalují olejové lampy a zdobí domy květinami. Na Vikram Samvat vstávají časně, oblékají si nové oblečení, dávají si dárky a jedí cukroví.

ISLÁMSKÝ NOVÝ ROK
Islámský nový rok začíná na první den Muharram, což je první měsíc islámského kalendáře. Nejedná se však o žádnou velkou oslavu. Lidé se v klidu modlí v mešitách a vzdávají hold proroku Mohamedovi, na některých místech chodí lidé v černém a recitují smutné básně. Během tohoto měsíce se také doporučuje držet půst.

BUDDHISTICKÉ PŘIVÍTÁNÍ NOVÉHO ROKU
U Buddhistů se datum oslav v různých zemích liší. V Thajsku, Barmě, Srí Lance, Kambodži a Laosu je Nový rok slaven po tři dny od prvního úplňku v dubnu. V severní Indii, Nepálu, Číně, Koreji, Japonsku, a Mongolsku začíná prvním úplňkem v lednu. Tibetští buddhisté nový rok nazývají Losar a slaví jej po dobu 15 dnů obvykle v únoru či březnu. Oslavy začínají už několik dní předem, připravují speciální novoroční jídla a nabízejí je mnichům, bojují, tančí a odhánějí zlé duchy.